Hlavní strana>>Zpravodajství>>Moravskoslezský kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Petrem Huvarem a Liborem Janečkou o veřejné sbírce na varhany
3. 5. 2021
Veřejná sbírka byla časově omezena do 18. prosince 2020. | Foto: ŘKF Chlebovice a Staříč
Mohl byste přiblížit historii kostela a osud varhan?
PH: Chlebovický svatostánek byl postaven v roce 1863 u příležitosti 1 000 let od příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a sv. Metoděje na Moravu. V roce 1921 vznikla také fara. První farář páter Antonín Olšovský zde působil do roku 1942. Kostel je poměrně malý, mezi lety 1946–1947 proběhlo jeho rozšíření, kůr se však dle dochovaných nákresů příliš nezměnil. Nejprve byly zakoupeny do chrámu v roce 1865 malé varhany čili pozitiv. Nástroj byl ale v dalších letech několikrát opravován, a proto se zamýšlelo pořídit jiný. Nové pneumatické varhany byly zakoupeny v roce 1945. Postavila je kutnohorská firma Josefa Melzera, ale nebyly příliš kvalitní. Také v jiných farnostech, ve kterých byly varhany této firmy instalovány, docházelo k problémům a jevily se jako nespolehlivé. Jednalo se o zvukově, materiálově a technicky zcela podprůměrné varhany. Nástroj je poměrně malý a velikostně odpovídá stísněnému prostoru na kruchtě. Vzhledem ke skutečnosti, že již zmíněný varhanář Josef Melzer stavěl varhany s řadou konstrukčních chyb a nízké řemeslné úrovně, bylo podle diecézního organologa z dlouhodobého hlediska efektivnější, spolehlivější, umělecky hodnotnější a pro liturgii praktičtější postavit píšťalové varhany nově.
Co předcházelo nápadu uspořádat veřejnou sbírku?
PH: Myšlenka samozřejmě nevznikla náhle ze dne na den, ale předcházela tomu delší doba přemýšlení, úvah a domluv. Ty nebyly zpočátku jednotné, způsobovaly i jistou nedůvěru. Jedná se o náročnější počin, a proto je nutné, aby se vším byli obeznámeni místní občané – farníci, lidé v obci a ti, kteří by se měli a mohli na díle určitým způsobem podílet. Úvaha tedy zrála několik let, až se došlo k závěru, že je nutné, zejména z výše uvedených důvodů, zaujmout rozhodnutí a pokusit se záměr uskutečnit.
Jak by měla v ideálním případě vypadat struktura prostředků nutných k postavení nových varhan?
PH: Cena nových varhan činí 3 570 710 korun. I přesto, že je náš kostel jubilejní, není kulturní památkou, a tudíž se nemůže ucházet o většinu dotačních titulů Ministerstva kultury. Převážná část prostředků proto bude pocházet z darů místních farníků. Víme, jak velkou moc mají média. Po reportáži v Českém rozhlase či v tisku následovala zvýšená vlna darů, třeba i ze vzdálenějších míst, například z Prahy. Je vhodné na tomto místě poděkovat všem dárcům křesťanským křesťanským zaplať pánbůh.
Můžete prozradit, jak úspěšná byla sbírka, která skončila 18. prosince 2020?
PH: Celkový výnos činil 545 449 korun a 44 haléřů, z toho 200 000 korun přispělo město ze svého rozpočtu. Vzhledem k ceně nového nástroje se v budoucnu plánuje vyhlášení další veřejné sbírky.
Město Frýdek-Místek se podpoře obnovy sakrálních památek nevěnuje poprvé. Jak je tato snaha důležitá?
LJ: V roce 2019 byla na jednání zastupitelstva poprvé většinově odsouhlasena podpora pro evangelický kostel ve Frýdku. Poté jsem vyvinul iniciativu, aby v roce 2020 vznikla podpora Daruj F-M směřovaná na pořízení varhan do chlebovického kostela, jak si přála většina farníků. Mimo zmíněný grant prostředky z městského rozpočtu plynou například také na kryptu frýdecké baziliky a dále pak na opravu menších sakrálních staveb na území města. Je třeba podporovat každou smysluplnou snahu.
Bližší informace naleznete na stránkách FARNOSTI CHLEBOVICE A STAŘÍČ, o veřejné sbírce na nové varhany se dočtete ve FINANCOVÁNÍ.
Autor: Kryštof Havlice